TJ Cukrovar Hrušovany n. Jev. : FK Kunštát

Do zápasu v Hrušovanech nad Jevišovkou jsme vstoupili velmi dobře. Vstřelená branka v úvodu utkání by nám přinesla větší sebedůvěru a nasměrovala nás k vítězství. V úvodní dvacetiminutovce jsme ke kýženému gólu měli velmi blízko. Tomáš Adámek se na hranici šestnáctky prosadil přes posledního bránícího hráče, jeho vyloženka ale o půl metru minula levou tyčku domácí branky.

V desáté minutě se Erik Mihola propracoval k odraženému míči na hranici šestnáctky, jeho technickou střelu ale Hrušovanský brankář vyrazil. Stejně jako pokus Tondy Preče, který mířil přímo do šibenice a domácí brankář jeho míč konečky prstů vytěsnil mimo. Jak se i v dalším průběhu ukázalo, strážce domácí svatyně byl největší oporou Hrušovan a pro nás nepřekonatelnou překážkou.

Úvodní tlak vyvrcholil ve 25. minutě, kdy Erikův průnik zastavil faulem jeden ze stoperů a byl nařízen pokutový kop. K jeho exekuci se postavil Víťa Boček. Skoro bez rozběhu nasměroval míč tvrdou střelou do tyče, od které se odrazil zpět do hřiště, bohužel daleko od všech dobíhajících spoluhráčů.

Mluvím o úvodním tlaku. Šance jsme si vypracovali, i přesto v naší hře nebylo všechno ideální. Ani soupeř nezůstal bez příležitostí. Hrozil především po brejkových situacích. Po neproměněné penaltě bylo dost času začít některé situace řešit jinak. Třeba centry ze strany, kterých jsme měli během celého zápasu snad dvacet. Bohužel devadesát procent z nich nepřeletělo přes prvního bránícího fotbalisty Hrušovan…

Druhý poločas byl jako přes kopírák. Padesátá minuta a Tonda nastřeluje břevno, míč se odráží k Víťovi a ten dává gól. Bohužel se Víťa v momentu zakončení nacházel v ofsajdu.

Snaha vystupňovat s přibývajícím časem tlak byla na našich hráčích viditelná. Od šedesáté minuty jsme změnili rozestavení, místo Hrušky hrajícího defenzivního štítového záložníka jsme nasadili další útočníka, kterým byl Luboš Chloupek. S ofenzivními úkoly přišel tentokrát i Honza Šafařík.

Na hřišti Hrušovan jsme šli do určitého rizika, protože jsme chtěli vyhrát. Tyto změny nakonec naší hře a ani konečnému výsledku nepřinesly žádný efekt. Důvodů je asi víc. Spoustu akcí jsme vůbec nedohráli, chyběl kvalitní centr, kvalitní přihrávka pod sebe, nedůraz uvnitř šestnáctky soupeře, útočili jsme v malém počtu hráčů, některé věci jsme takticky ani technicky nezvládly. To vše pramenilo z jakéhosi neklidu a nejistoty.

V závěru mohly Hrušovany rozhodnout ve svůj prospěch. Jak se ale ukázalo, náš brankář Ivo Loukota je ve výborné formě a nulu na kontě si nenechal vzít. Ivo správným odhadem nastalých situací skvěle reagoval a když už byl v 80. minutě překonán, na brankové čáře ho při vyložené šanci domácích zastoupil Ondra Loukota.

Nechci zde spekulovat, jestli jsme ve Hrušovanech ztratili dva body. Vůbec se nedívám na postavení soupeře v tabulce. Hrušovanům nechybělo nasazení, odhodlání a zkušenosti. Sestoupit z této soutěže nechce nikdo a zápasy se zachraňujícími se týmy nebudou procházkou růžovým sadem. My jsme si s hráči řekli, že jaro se pro nás bude rozhodovat na venkovních hřištích. Všichni hrajeme fotbal proto, abychom rostli. Další možnost povyrůst budeme mít už příští týden ve Šlapanicích.