Obrat se Žebětínem

Tak jak to bývá tuto sezonu zvykem, ani v utkání se Žebětínem jsme „nezklamali“ a v utkání jsme poměrně rychle inkasovali. Začíná to být zřejmě už taková malá tradice, že vždy v zápase prohráváme. Nicméně na nervy trenéra Ondry Hrušky, už toho bylo opravdu moc.

Někteří diváci se ještě nestačili usadit na svá místa a hned z první akce padl gól. Běžela pětatřicátá vteřina zápasu a po ztrátě míče na naší polovině, soupeř vstřelil první branku utkání. Pravděpodobně se snažíme o zápis do knihy rekordů, protože čas první obdržené branky je stále kratší a kratší. Nicméně mizérie první poločasu nekončila. V podstatě se dá říct, že nefungovalo nic. Soupeř byl agresivnější, vcelku v pohodě vyplňoval volné prostory, kombinoval a s námi neměl příliš práce. Když už jsme se dostali k vápnu soupeře, centry nebyly adresné a situace končily na stoperech. Nebyli jsme schopni udržet míč nebo poskládat mezihru s více než dvěma přihrávkami na polovině soupeře. Vrcholem první poločasu byla 44. minuta, kdy po standartní situaci, zahrávané soupeřem zhruba z pětatřiceti metrů, zazvonila tyčka a odražený míč v klidu doklepával hostující hráč. Jak poločas začal, tak skončil…

Podobnou situaci jsme zažili v prvním utkání v Zastávce. Lišilo se to jedním zásadním momentem a tím byl několikaminutový ústní fén trenéra Hrušky, který se svou hlasitostí pohyboval kolem 120 decibelů. A nebyly to decibely lásky, o kterých zpívá Michal David…

Naštěstí jsme se drželi trendu této sezony a ihned po úvodu druhého poločasu se Tomáši Adámkovi podařilo po individuální akci snížit. Nemá smysl přirovnávat oba poločasy k antonymu jako „den a noc“, „černá a bílá“ nebo „výborný a špatný“… Ale druhý poločas byl opravdu bílý, výborný a jako den. Zjednodušili jsme hru a přidali víc bojovnosti. V 63. minutě si Alois Zeman zpracoval centr z levé strany na prsa a probil se až k zakončení a vyrovnal na 2:2. Hned se nám dýchalo lépe. Zápasu pomohlo i střídání, kdy vyšťaveného Vladana Horáka a Davida Bednáře nahradil rychlík Aleš Zámek a nová akvizice v týmu Kunštátu, Dalibor Hanák, který donedávna působil v dorostu Blanska. Tempo utkání se zvýšilo a oba hráči přispěli kvalitě druhého poločasu.

V 80. minutě jsme měli možnost zahrávat rohový kop. Žebětínský gólman Petr Hradec s námahou míč vyrazil na vápno, kde jej Boček okamžitě vrátil zpět. Tam si jej našel Michal Skoček a skrytou střelou překvapil nejen Hradce, ale i své spoluhráče 3:2!

V 90. minutě stačil ještě Alois Zeman vyslat Bočka do samostatného úniku a ten stanovil konečný výsledek na 4:2.

FK Kunštát – SK Žebětín 4:2 (0:2)

Góly Kunštátu: 47. Adámek, 63. Zeman, 80. Skoček, 90. Boček

Sestava: Loukota – Bednář D.(70. Zámek), Ducháček, Španěl (K), Skoček – Adámek, Zeman, Gracias (89. Staněk Zdeněk), Horák Vladan (76. Hanák), Boček - Štencl