Představujeme : Pavel Doležel

Představujeme dalšího z generace mladších hráčů. Nesmírně pracovitý, rychlonohý fotbalista, který má za úkol soupěři na hřišti nasázet alespoň "bůra". Střídá se v "A" týmu, "B" týmu a někdy i v dorostu. Nikdo jiný mu neřekne jinak než Pájka!

Od kolika let hraješ fotbal a kterými kluby jsi prošel?
Fotbal hraji zhruba od svých sedmi let a začal jsem zde v Kunštátě. Ve dvanácti mi přišla nabídka do Boskovic, kde jsem strávil úžasných šest let na hostování a letos se vrátil natrvalo zpátky do Kunštátu. Mimo to jsem zkusil i půlroční střídavý start ve Zbrojovce Brno, který nebyl zrovna moc vydařeným.

Jak vzpomínáš na tvůj první fotbalový zápas?
Abych řekl pravdu, tak na svůj první fotbalový zápas si ani moc nevzpomínám. Tuším, že to bylo proti Bořitovu a tenkrát jsem byl rád, že jsem vůbec uměl zatáčet. Ale pamatuju si svůj první gól, který přišel záhy pár zápasů po debutu a nahrál mi na něj můj dnešní spoluhráč Filip Adamec.

Tvůj nejlepší fotbalový zážitek a i ten nejhorší?
Nejlepším fotbalovým zážitkem pro mě byla sezona 2009/2010 v Boskovicích pod výborným trenérem Lukášem Vybralem, kdy jsme hráli v krajském přeboru žáků o postup do žákovské divize. Tenkrát se to nezdařilo, ale vynahradil jsem si to první rok v dorostu, kdy se nám do dorostenecké divize postoupit povedlo. Nejhorším zážitkem bylo určitě kuriózní zranění, které mi vystavilo půl roční stopku, navíc mi působí problémy dodnes.

Pamatuješ si na své první kopačky? Jaké to byly a co říkáš na trend posledních let v extra barvách, různé kotníkové atd.?
Na ty si pamatuju, byly to klasické "gumotextilky", které pamatuje snad ještě každý hráč mé generace i těch dřívějších. Dnešní kopačky to už je o něčem jiném, nejen kvalitou, ale bohužel i cenou. Barevná provedení jsou v poslední době až moc divoké a ikdyž se mně to zrovna nelíbí, je mi to celkem jedno, protože mi stačí, když mi kopačky na noze sedí, nejsou mi nepříjemné a jsou i za rozumnou cenu. Měl jsem možnost vyzkoušet si i kotníkové kopačky Magista od Nike, které jsou už kvalitou někde trošku jinde, ale sedm tisíc bych za kopačky v životě nedal.

Kdo tě přivedl do Kunštátu a proč ses vůbec rozhodl tady hrát?
Do Kunštátu mě přivedl můj taťka, který zde strávil několik let své fotbalové kariéry. Mohl jsem už začít dříve, ale pořád se mně do toho tak nějak nechtělo, takže se dá říct, že to bylo trošku z donucení. Přípravkou jsem tak nějak zuby nehty prošel, ale za tu dobu jsem moc radost ze hry neměl, dával jsem spíš přednost florbalu. V žácích ale přišel zlom, pod trenérem Jardem Šmerdem (mým dnešním spoluhráčem), kdy jsem chytl do fotbalu obrovskou chuť a rok potom jsem se stěhoval do Boskovic.

Jaký je tvůj post v týmu a myslíš, že by jsi mohl něco udělat lépe?
Tak momentálně se objevuju na pozici klasického hrotového útočníka nebo občas se objevím na kraji zálohy. Samozřejmě, že vždycky je co zlepšovat, proto se snažím být na každém tréninku a dávat do něj vše.

Jakými posty jsi prošel ve své životní kariéře?
Dokud jsem hrával v mládeži v Kunštátě, tak jsem patřil vždycky k defenzivním hráčům. V žácích jsem hrával levého beka, hrozně mě to na kraji obrany tehdy bavilo. Po příchodu do Boskovic chtěl trenér Vybral využít mé rychlosti a začal mě stavět na pozici útočníka, který mi časem začal sedět víc a dával jsem každou sezonu okolo patnácti gólů. Mimo to jsem hrával i krajního záložníka, či poslední sezonu ve starším dorostu v Boskovicích střední zálohu a dokonce jsem se objevil opět i na beku.

Ocenil by si případný postup do KP a co všechno proto uděláš?
Určitě bych ho ocenil, protože jde už o lepší a "fotbalovější" soutěž, kde je větší nasazení. Tím pádem by Kunštát měl lepší fotbalovou pověst nejen v okrese. A udělám co pro to bude potřeba, budu jezdit po zadku a odjezdím každou příležitost, kterou za A-tým dostanu.

Jakou změnu by si přivítal v klubu a naopak s čím jsi jako hráč spokojený?
Tak jak už řekl Pavel Blaha, uvítal bych jako divák udírnu. Jinak jsem v Kunštátě s každou maličkostí spokojený a hrozně rád zde hraji.

Kdo je v kabině tvůj nejlepší kamarád?
Tak pro mě je nejlepším kamarádem samotný tým. Na tréninky jezdívám i třičtvrtě hodiny před tréninkem, což jsem dělával naposledy v žácích a těším se na každou minutu strávenou s borcama z týmu. Jsou zde i kluci se kterýma se znám už od přípravky, jako třeba Pavel Blaha, Filip Adamec nebo David Bednář, s nimi se znám už hodně dlouho.

Tvůj fotbalový sen, který jsi měl jako kluk?
Jako každým jsem chtěl hrát nějakou velkou zahraniční ligu a dávat spoustu gólů, ale největším snem pro mě byl Liverpool, stále je to pro mě srdeční záležitost.

Co rád jíš, piješ a jak trávíš volný čas mimo hřiště?
Po měsíci stráveném v Anglii, kde stravování nebyl úplně ideální si teď potrpím na kačeně s knedlíkem a červeným zelím, či "vepřo knedlo zelo". Jinak nejraději mám "guláš s pětima knedlama". Normálně se snažím pít jen vodu, ale samozřejmě si dám rád i pivo ať už je to alkoholické či nealkoholické. Svůj jediný volný čas, který mívám strávím právě na hřišti, protože dojíždění do Brna na školu je celkem náročné na čas. Když už mimo to volný čas mám, tak jej trávím v posilovně nebo jiným sportem, rád si i čtu a poslouchám hudbu.

Jakou máš rád hudbu?
Poslouchám hlavně electrou a house. Nejradši mám Aviciiho a Calvina Harrise, toho jsem měl možnost nedávno slyšet i na živo. Jinak rád poslouchám alternative rock, miluju i českou hudbu a rád mám i hip-hop, ale jen některý.

Co tě motivuje vyhrát utkání, dát do něj vše?
Tak motivací je už samotná výhra, ten chtíč brát ze zápasu tři body a dělat dobré jméno svému klubu.

Co si všeobecně myslíš o klubu jako je FK Kunštát?
Je to jeden z nejlepších klubů na okrese, jak v historii, tak i v současnosti. Oceňuji práci všech, co se věnují klubu a snaží se pro něj udělat maximum. Líbí se mi práce s mládeži, která v poslední době funguje velmi dobře a jsem rád, že jsem se do ní mohl zapojit i sám během fotbalového kempu o prázdninách.